Teď je čas darovat krev

Saturday, December 23, 2006

The Nightmare before Christmas

‘cauze it’s always raining in my head. A někdy i sněží….

Asi se čeká, že teď napíšu něco o Vánocích, zanadávat si, že pořád nesněží a že klid být ani nemůže, když jsou v obchodech mraky lidi a kdejaký supermarket má otevřeno; mi vlastně ani nepřijde, že zítra nějakej svátek je, ostatně jsem to chtěla posunout a taky by to bylo lepší.

Madre zítra pracuje do čtyř a jsem moc ráda, že na Štědrý den nikomu nevezmeme tu možnost být najezený k prasknutí, a doufám, že si k ní zrovna zítra každý ze Slatiny půjde koupit deset deka nějakýho zasranýho salámu, protože by mě nejvíc naštvalo, kdyby tam tvrdla zbytečně. Dopřejme přeci babičce, která si zapomněla koupit šunku do bramborového salátu, záchranu její svízelné situace.

Dneska nadávám. Od rána, i když ono není ráno; nebezpečně se blíží pravé poledne, ale já jsem před chvílí vstala. Vykročila jsem levou nohou a ještě jsem zakopla o tu ohromnou bichli Psychologie od Rity Atkinsonové, která se mi válí na zemi, a je to opravdu tak velká kniha, že si o ni s přehledem zkopnete palec.

V kuchyni ležely na stole noviny a úplně jak neon na mě svítil nadpis Policejní prezident jel zas 170 km/h. Říkám si, že je tady fakt bordel… Milý Ježíšku, tu novou vládu nám přines, prosimtě… Ještě jsem chtěla psát o bitvě Ježíška a Santy, ale to je škoda slov… slovy našeho profesora ZSV Měšťánka nám ze svátků mizí duchovno a morfuje na konzumno a to je škoda, nejen slov.

V televizi dávali nějakou pohádku, kde mají jed "jenž zabere okamžitě, víno nezkalí a přitom, jak se zdá, nezmění ani jeho chuť" a mě by moc zajímalo, jak to ví :-) Jelikož mi to připomnělo úkol do VSP, taktně jsem přepla, a zastavila se u vysílání o nějaké vojenské technice. Zaujal nás ten "obranný průmysl", pro který je vyráběná.

Chybí závěr... tak si ho domyslete sami :( Jsem ufňukané malé dítě...

Sunday, December 10, 2006

A tak to asi je..


Asi patřím do jiné doby. Občas se nemůžu pochopit s lidma, od kterých bych čekala, že mají smysl pro věc. Je už jedno pro jakou, prostě vědět, že nejsou všichni tak zblblí moderní dobou a najde se člověk, co večer vezme do ruky knížku namísto sledování dementních estrád na Nově a podobných sraček, co udávají tempo dnešního života (bože, ani se mi to semka nechce psát).
Spousta lidí, co znám, v životě nepřečetla knížku. Hej taky si říkám, že to je vtip (sorry, NENÍ). A o čem se potom chcete bavit..?


Jsem teď strašně protivná, já vím. Před chvilkou jsem dokoukala Přelet nad kukaččím hnízdem. Mám v sobě pořád zážitek.. A taky strašný zklamání právě z toho, o čem jsem mluvila na začátku. Naši mi řekli, že na takovou blbost koukat nebudou, a koukali na Českýho slavíka. Asi bych se teď propadla hanbou.. Já pořád hledám důvod, proč na to té televizi skočí? Na ty laciný "srandy". No, aspoň že čtou knížky...


Asi mám hodně jinak postavený hodnoty než většina mých dnešních vrstevníků (i nadvrstevníků). Moc věci řeším. Štve mě, že se ve spoustě věcí neshodnu s našima (nejde tady o pubertu a to, kdy mi říkali, ať jsem ve dvanáct doma). Probíráme různý témata, politiku, všeobecně názory, i filmy a já pořád stojím proti nim. Mrzí mě to. Protože si myslím, že mám pravdu (alespoň z velké většiny). A mám potřeby pořád něco měnit, svět je strašně velikej a krutej a já se s tím nechci jen tak smířit a kdykoli můžu, snažím se to nějak alepsoň trošilililinku změnit. Pro mou naivitu jsem asi slepá a pořád věřím ve spravedlnost a snažím se otevřít oči ostatním. Jenže tohle je z mýho pohledu. Třeba se někdo jinej naopak snaží otevřít oči mně..

Saturday, December 9, 2006

Highway to hell

Dneska sem po dlouhý době zas řídila :) Tralalala! Bylo by to hrozně fajn, kdyby na sedadle spolujezdce neseděla madre a pokaždé, když sednu za volant hned nespustila o tom, jak dlouho se ona učila jezdit a že ženský to prostě nemají v genech a že já nikdy prostě neuacouvám na 10cm :)


Mám autí ráda a když se mi tu ženskou podaří ignorovat, řízení miluju, a dokonce mi i docela jde. Dneska jsem si do auta za tímhle účelem vypálila CD Písničky do auta – Hanička. Poprvé jsem jela za tmy, k tomu pršelo jak blázen a byl to hrozně zvláštní pocit, kolem osvětlené dálnice NIC, na dálnici lesklé moře a já si zpívala Highway to hell a Road to Ruin a Fuel a Reroute to Remain a bylo mi prostě krásně.


Jeli jsme za dědou dělat zásobování, a když jsme vystoupili, všude bylo tolik žížal, že skoro nebylo kam šlápnout. Na zpáteční cestě už tolik nepršelo, takže jsem měla stěrače jen na ten pomalý interval. Jela jsem kolem 60 a vedlejší auto mě nahodilo takovým způsobem, že přední sklo bylo úplně mléčné a nedalo se vidět vůbec nic. Madre zaječela, já trochu zpomalila a mohla to být tak sekunda dvě, než jsem hrábla po stěračích, ale povim vám, že to byly nejhorší a nejdelší dvě sekundy v mým životě!


Jako malá jsem se dycky hrozně ráda dívala na horory a pak s madre ještě chodila do sklepa věšet prádlo, moc ráda jsem se takhle bála. Poslední dobou mě jen tak nějakej horor nedostane, ale tohle teda bylo kvalitní :)

O depresi

Ano, mohli jsme vám napsat hezký blog... a vtipný! Hezké metafory, usměvavé smajlíky a potom pointa... jenomže my řekli ne! Žádné vtipy, a když depresi, tak pro všechny :-)


Měla jsem dneska tak velkou depku, že nezabrala ani Yatta, ani písničky od DreamTheater, což už je docela něco. Řekla jsem si, že se podívám na nějaký dost drsný film, abych se vzchopila, že jsem na tom dobře. Vybrala jsem si švédsko-dánský film Lilya 4-ever, kde mluvili rusky a pak anglicky a vybrala jsem si ho proto, že na csfd má 83%, psali o něm v Reflexu a je to první film, co jsem si sama stáhla.


Lilya je holka, kterou opustí matka, tetička ji vyhodí z kvartýru, začne čichat lepidlo a taky se o ní proslýchá, že je lehká. Takže to začne dělat… A dál to povídat nebudu, kdyby se na to chtěl někdo kouknout, ale není to nutný. Jestli jste zvědaví, zeptejte se mě na ICQ ;)… ale zpátky… fuuuj! Tomu říkám horor. Žádné blbé to, strašidelné něco, hnijící zombie nebo Satan. Brečela jsem jako želva, ale pomohlo to.


Pak mi madre řekla, ať jdu koukat na Ally McBealovou (kterou milujem, ale vidíme ji tak jednou za čtvrt roku), kde zrovna umřel Billy, a brečely jsme obě, už jako dvě želvy. A sem jsem napsala dvoustránkovej blog o smrti a pohřbech, ale byl tak negativní, že by mě ráno do depky dostal spolehlivě zas, takže jsem ho zcenzurovala, aby mě pak Vesmírní lidé nemohli nařknout, že táhnu s Ještírkama a šířením negativních vln způsobuju epidemie :) nic! A tak aspoň pěkně kýč nakonec a na-dobrou-noc speciálně pro SnOopy, aby si dycky vzpomněla:)

(...)Setři si slzy
a usměj se uplakanýma očima,
každého dne se něco počíná,
něco překrásného se počíná.

Thursday, December 7, 2006

Žraloci a malé ryby


Dneska je takovej pseudoden a všichni kecáme hrozný kraviny :)



Zásek Anitchky:

My budeme maturovat?!


Moje prohlášení: (O dětech.)

By bylo fajn mít dvě děti a ještě adoptovat jednoho černocha.
… opravdu, ale opravdu nejsem rasistka :)


SnOopy rulezzzz:

(Goethe) G.T.


A starosti mojí milované babičky: (brat mě tahal na zádech)

Ale Martínku, ona ti jednou spadne a víš co?! Rozbije si ty drahý brejle!!!!
:))))))


A neodpustím si nepřidat ještě jednu starší Robinovu hlášku:

Napiš mu, že sis smazala jeho číslo!!!!!


Jo.. je toho prostě moc ;)

Tuesday, December 5, 2006

Xmas

Neunesl mě čert, není sníh, nemám na okně nalepený vločky... Letos neproběhla žádná předehra. Ani dopis pro Ježucha nemám. Za to mám čtverky ve studijňáku a náladu pod psa...
Když jsem byla malá, měsíc před Mikulášem jsem začala rodiče poslouchat na slovo, uklízela si a nosila domů jen jedničky. Strašně jsem se bála, aby mě nevzal čert do pekla (bylo to moje dětské trauma) a učila jsem se nazpaměť básničky. Postupem času, jak jsem stárla a stárla, přestala jsem si uklízet a na Mikuláše se těšila. Doufala jsem, že půjdu bydlet do pekla a budu mít od rodičů pokoj. Tak ani tak se nestalo, ale bylo to pro mě takový předvánoční mrazení. Dneska mě nemrazí nic, ani venku nemrzne... A to se ten den troufá chlubit jako pátý prosinec. Je pěkně trapnej..
Prošvihla jsem rozsvícení stromu na Svoboďáku, místo toho jsem seděla ve škole a probírala primární skupiny. Chjo, taky koukám, jak se mění moje primární hodnoty. Na první místo se chca nechca vtírá škola.
23.12.06
Až teď jsem našla čas vrátit se k tomuto rozepsanýmu blogu. Zítra jsou Vánoce. A já dostala nadílku bolesti v krku a teploty. All I want for Christmas is you, my headache. Líp už být nemůže...
Dopis pro Ježíška už jsem zopdovědně napsala a už mi i dokonce zmizel z parapetu (btw:ježíšek ho pravděpodobně přemístil mamce do skříně). Falešný soby beru Ježíšku, dobrej vtípek, ale sníh už, prosím tě, fakt doopravdickej ok? A ať je ho hodně pro všechny!
Enjoy Christmas

Wednesday, November 29, 2006

Vyznání


Jak moc mám ráda tyhle dvě holky?




Tááááááááááááááááááááááááááááááááákhleeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee mooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooocccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccc!
A za nic na světě bych je neutopila!:)

O zdravém životním stylu a tak kolem

Když jsem šla do školy, tak byla tma a když jsem přišla ze školy, tak už byla zase tma, tak jsem si řekla, že dneska už nemám proč spěchat, uvařila jsem si kafe extralatte a rozhodla se, že blognu. Lidi na ICQ mi poslední dobou pořád říkaj, že nikomu nenapíšu a tak, přestože tu každej den sedím víc než bych měla, ale já vůbec nevím, co poslední dobou dělám. Dycky to tak hrozně uteče a já nic nestihnu…


Nic, k tématu! Vlastně mi teď trklo, že nehodlám psát o zdravém životním stylu :) Jde jen o to, že jsem studovala na sáčkový polívce Ečka a pak hledala, co je který zač, protože některý jsou dobrý normální látky a nevím, proč jim lidi říkají Ečka, pak se jich jen bojí. Já mám dost ráda třeba E!Ečka a tímhle blogem chci bojovat za jejich odtabuizování. Někdo by se divil, od kdy že to jím sáčkový polívky, protože já tyhle věci nejím :) Tak já jsem je prosím začala jíst na dovolené na Ukrajině, protože jsme s podivem měli v kempu elektřinu a rychlovarnou konvici. A to byla prostě Ukrajina, těžká improvizace :) Ale "toho důvodu, že" (tuhle frázi nám dneska představila češtinářka, abychom u matury pořád neříkali "protože") jsem hovnopunkerka (tak teď jsem ten projev pěkně pohnojila, ale nevadí), tak jsem si tuhle koupila ve zdravé výživě. Byla to cizrnová s mořskými řasami, mno a taky skončila v záchodě, protože chutnala přesně tak, jak se jmenuje :)


A co z toho plyne, děti? Že sáčkový věci už zase nejím:) a přesně na tomhle principu, je založena celá zdravá výživa!

Sunday, November 26, 2006

Noisy Silence


Tato partička "hlasitého ticha" pořádně okořenila sobotní večer na Staré Pekárně. V sestavě baskytaristy, bubeníka, kytaristy a sličné zpěvačky zahráli šest písniček + jednu navíc, vyžádanou publikem. Jestli jste o nich ještě neslyšeli, není se čemu divit. Sice už hrají nějakej ten pátek, ale veřejně se objeví jen tu a tam za pár měsíců. Jejich první koncert proběhl v eMku a od té doby postupují mílovými kroky. Následovala Melodka (dřívější MVčko) a včera hráli pro narvanou Pekárnu. Po nich následovali nějací metloši a tak jsem trošku nezapadala mezi chlapy s dlouhýma vousama, koženýma bundama s řetězy a botama, co nosí Sib a ZN:)) Ale budiž, koncert byl hafo hafo v klidu a Noisy Silence má velmi příznivě našlápnuto. Nutno zmínit, jakej styl od nich můžete čekat. Program St. Pekárny kapelu definoval jako energický rock. Texty jsou v angličtině a dokonce zabrousili i na španělskou půdu, když vznikla písnička Soñado contigo. Neodmyslitelný je výrazný hlas zpěvačky a celkově kapela působí sehraně a sympaticky. Nezbývá, než jim držet do budoucna palce a přát víc a víc nových písniček a koncertů.

Thursday, November 23, 2006

Yatta!

Potřebujete roztěšit? Mi se to právě na sobě povedlo, tak mě napadlo podělit o seznam mých mentálních vibrátorů:)

Yatta!



Japonská mentalita je nedosažitelná, nicméně tohle nutně musí vzpružit každého.. >;)



Happy tree friends



Nic nepotěší tak jako cizí neštěstí :-)




Chocolate



Promiň, Johnny, dneska není řeč o tobě, ale o kvalitní čokoládě zn. Lindt. Má blahodárné účinky na neuronové synapse při PMS!



Playlist




  • Soundtrack z Nightmare before Christmas

  • Fool's Garden - Lemon Tree

  • Annie's Trip - Jaws of Straw

  • The Archies - Sugar, sugar

  • Jiří Schmitzer - Hana

  • Marilyn Manson - Sweet Dreams (cover)

  • Judas Priest - United

  • Europe - I'll cry for you

  • Edguy - Fucking with fire

  • Ayreon - Day eleven - Love



Co používáte vy??

Tuesday, November 21, 2006

Vyplouváme na moře!

Bouchněte šáňo, Rybárna se otevírá. Bude to společný blog mě, Leni (Snoopy) a PJe (jeje:)), teda aspoň jsme se tak domluvili :) Budem sem občasně házet někdy ještě mrskající se digitální ryby a los pescados, co nám tak nějak plavou hlavou. Nejspíš by vás zajímalo, o čem že tenhle blog teda bude. Tak to vám nepovím, protože to bude o tom, o čem zrovna budem psát a nebude o tom, o čem nikdy nic nenapíšem :) To jen tak pro představu...


Předem se omlouvám za psychickou újmu, kterou tento blog může způsobit; vzhledem k jeho pochybnému obsahu ho nedoporučuji číst dětem, všem lidem po požití drog, pohádkovým bytostem a kresleným postavičkám, citlivým maminkám, blondýnám, lidem se slabým srdcem a všem, kteří mají problémy se sprostými slovy. Naopak homosexuálové, inteligence, pochybné existence a ti, co mají rádi brokolici, jsou srdečně vítáni!


Tak to by na odstrašení stačilo, klapka, jedem! ;)


Žádejte své ryby zaručeně čerstvé! Využijte odkazu Atom jako RSS pro svůj FeedReader!