Teď je čas darovat krev

Wednesday, April 25, 2007

Krev

Ne, dnešní článek není žádný výstřelek mojí metalové duše :), nýbrž bude o darování krve, protože jsem dneska u nějaké to půlkilo lehčí.

Jak na to?


Lidé z Brna a okolí si zavolají do transfuzní stanice fakultní nemocnice v Bohunicích
a na bezplatném telefonním čísle 800 900 097 si dohodnou termín odběru. K nemocnici se dostanete nejlépe autobusem č. 60 ze zastávky Nové sady (z tramvajové zastávky musíte přejít k zastávce pod viaduktem).

Co byste měli vědět?


Nejlepší je projít si Informace pro dárce na http://www.darujkrev.cz/. Ve zkratce je ale nejdůležitější, abyste 14h. před odběrem nekouřili, nepili alkohol nebo nejedli tučné. K odběru nebudete puštěni, pokud jste prodělali v časovém horizontu jednoho roku aplikaci piercingu, tetování, chirurgický zákrok, byli jste pokousaní nějakým zvířetem nebo pokud jste měli přisáté klíště. Také to nejde, když jste se byli během posledního půlroku někde v exotických krajích nebo berete-li nějaké léky (antikoncepce nevadí, po užití acylpyrinu/ibuprofenu apod. se musí čekat 1 týden apod.) a samozřejmě, pokud jste byli nedávno nemocní (intervaly se liší podle prodělaných chorob). Z prodělaných chorob nemůžete darovat krev po mononukleoze, zápalu plic apod. (viz informace). Darovat krev samozřejmě nemohou chudokrevní apod.

Krev mohou darovat pouze osoby starší 18 let, krevní destičky pak osoby starší 21 let, které už prodělaly v pořádku několik odběrů. Vaše váha musí být zároveň víc než 50 kg.


Jste prvodárce?


Prvodárce je, jak už název napovídá, osoba, která krev dává poprvé. Tím zjistíte svoji krevní skupinu a 2 týdny po odběru vám poštou dojde průkaz dárce. Zároveň se tak zapíšete do registru dárců a v případě, že je vaše krevní skupina potřeba, dojde vám smska sdělující, že by bylo vhodné, kdybyste se dostavili na nový odběr. Jinak mohou muži chodit 1 za 3 měsíce, ženy za 4, u mladších osob nebo osob se slabšími žílami se ovšem doporučuje interval 6 – 12 měsíců, přičemž absolutně nejmenší možný interval je 8 týdnů.

Jak to chodí?


Důležité je vzít si s sebou doklad s fotografií (pas nebo občanský průkaz, „papír“ jako náhrada za občanský průkaz nebude akceptován). Tento doklad (nebo průkaz dárce, ale ti už to znají:)) odevzdáte v šatně, kde dostanete na vyplnění dotazník o zdravotním stavu a způsobu života. Až ho vyplníte, zavolají si vás z evidence, kde nahlásíte kontaktní údaje a zběžně vám zkontrolují dotazník. Potom půjdete na odběr vzorku krve a změření teploty; vzorek vyhodnotí (krevní skupinu, počet krevních částí, test na HIV, žloutenku apod.) a s paní doktorkou zkonzultujete, zda a proč jste či nejste vhodný/á. Pakliže jste, v čajovně si povinně dáte suchý rohlík a čaj (odběry krve přímo na darování, stejně tak jako odběr vzorku, se nemusí dělat nalačno; naopak je lepší ranní snídani nepodcenit a suchý rohlík si dát i doma) a přejdete k místnosti s odběry. Tady si rituálně umyjete předloktí (to druhé, než z kterého byl brán vzorek), dostanete nějaké ty odměny, a pak už šup do křesla :-) Jehla, kterou se krev odebírá tady, je trochu tlustší než normální, po vpichu prý zůstane i malá jizvička na památku, rozhodně to ale nebolí :-) Samotný odběr trvá kolem 5 minut; pro zajímavost – při odběru krevních destiček přes přístroj, který krev filtruje a zase vám ji vrací zpátky, to trvá asi hodinu a půl. V čekárně po odběru se doporučuje hodně pít a něco sníst.


Co s krví?


Samotná krev je použitelná 42 dní po odběru, krevní destičky 2 dny a v případě, že se krev nevyužije, se z ní vyrobí krevní plazma, jež má dobu trvanlivosti 3 roky. Standardní odběr krve se pohybuje kolem 450 ml.

Co za to?


Od vaší pojišťovny dostanete za darování krve vitamínové doplňky, od nemocnice pak stravenku a žetony na kávu nebo nějakou mlsku. Prvodárci dostanou ještě odznáček a všichni jako bonus pocit, že někomu pomohli a k tomu fakt, že jsou perfektně zdraví. Jste-li z daleka, budou vám z nemocnice proplacené výdaje za cestu, dostanete omluvenku do školy nebo do práce za celý den, můžete si za odběr něco odepsat z daní.

Tak šup, zabere to hodinku a fakt to nebolí :-)

Thursday, April 19, 2007

Předmaturitní

Jo, tak se nám to blíží, už máme rozvrhy a tak. A takhle to se mnou vypadá :-)



Dneska jsem ale děsivě moc uklízela, protože jsem nemohla najít pozvánku k přijímačkám a vyhrábla archivní slohu našich školních blogů. Copyright tam nikdo nenapsal, takže jich sem pár přepíšu :-) Bohužel, bude to bez grafických nákresů našeho tehdejšího rozpoložení, i bez žvýkaček na lepení příloh:)

Slečny, takže jeslti tu maturu nezmáknem, je to bezpochyby kvůli tomu, že jsme dělaly tohle :D




Chat v místnosti Chat(a), datum neznámé:

Sibyla: Nuda, téma?
Zhulena_nutrie: SeX?
Devadasi: NO fůůůůůůj! Co takhle nové odstíny laků od Borjois?
Sibyla: ... správnej kuchyňskej robot..
Zhulena_nutrie: no... takovej vzhlednej rozhovor. Takže budete chodit do tanečních? Doufám, že nás spojí s tou školou od vedle. Nevim sice, co to je za školu, ale je tam hodně metlošů.
Thess: Myslíš tu pomocnou? :)


uživatelka ZN založila místnost Boring !

ZN: Ty vole, tak nudná čeština už dlouho nebyla!
Sib: To mi povídej!
Dev: Já se z toho zbleju !
TS: Chrrrr, chrrrrr... a to jsem dneska byla docela čilá.
ZN: Pomoooooc! Poďte četovat !
(...)
ZN: Rychlééé, topic ! TAK KOMU POSÍLÁTE VALENTÝNKU ????!

Tuesday, April 17, 2007

O prostoru

Milý deníčku, dnes jsem objevila plochu, která má jenom jeden povrch :-)

Thursday, April 5, 2007

O genderu a smutných princeznách



Proč je tak těžké vymyslet genderově neutrální pohádku? Protože nefungují: chceme zasypávat děti nerovností týkající se předsudků podle pohlaví a připravovat je na život, nebo je zahrnovat bludy?



Byla nebyla jedna princezna, která byla škaredá, a brzo umřela.



Všechny princezny v pohádkách jsou krásné, tíhnou k tomu býti blondýny a možná i na tomhle poli jsme zasadili teorii, že blondýny jsou hloupé. K tomu totiž princezny mají ohromné sklony. Ještě taky bývají líné a nafoukané, ale on už to z nich nějaký ten princ vymlátí. A když nejsou hezké, tak to jenom maskují.



Moderní pohádky tomuhle mýtu vůbec nepomáhají. Třeba Shrek – zelená obluda, má krásnou princeznu a v noci šup, změní se mu na obludu. A stejně se vezmou a mají se rádi. A proč? Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.



Pohádky mívají dobré konce. To je jejich nezaměnitelným atributem, i když se v dějinách literatury najde pár černých ovcí, které si to nemysleli (taky ale nejsou oblíbení), proto pohádky po veškeré největší akci, kterou princezny za celý svůj život zažijí, končí odfláknutým "a žili šťastně až do smrti." Škaredé princezny, plačte. V slzách je lecitin a ten vám aspoň vydesinfikuje ústní dutinu. Stejně jednou přijde nová princezna (hezčí a lenivější než v prvním díle, i když tam se vůbec nezdálo, že obojí ještě může být), a pokud ne, znamená to, že princ je impotentní. A uplakané princezny nechcou ani v pornočasopich, natož v pohádkách.