Teď je čas darovat krev

Thursday, November 27, 2008

Psycholog není mimozemšťan

Občas se sem snažím nacpat něco z psychologie, co by odbornými termíny nenudilo mé IT kamarády a prostý lid, a tohle je jeden z těch případů: Psycholog je člověk. První bod, který to podporuje, je skutečnost, že velká většina studentů psychologie na FF dojdou v prvním roce zklamání, že je ta psychologie vlastně jiná, než čekali. Motivy stát se psychologem jsou různé, většinou zahrnují touhu poznat sama sebe, být v komunikaci s ostatními lidmi a hlavně (!) se vyhnout matice ;) Je to povolání jako každé jiné, máte na to školu, terapeuti si dělají nákladný a dlouhý výcvik. Samozřejmě to obnáší nějakou ochotu pracovat sám na sobě a dobře se poznat, nefunguje to ale lusknutím prstu!
Takže ode mě prosím neočekávejte žádné magické schopnosti. To visí ve vzduchu většinou od chvíle, když neznáměmu člověku řeknu, že studuji psychologii; skoro mám pocit, že ostatní čekají, že jim hned vyklopím něco o nich, nebo aspoň udělám nějaký levný kouzelnický trik. A mají pocit, že si musí dávat pozor na ruce, příliš se neprojevovat a vyhýbat se mi. Tak takhle tedy ne ;) Aniž bych příliš podrývala autoritu uznávaných psychologů, troufám si tvrdit, že nikdy nikdo na vás jen tak nekoukne a bude vědět víc než vy. Jistí to fakt, že jste, jako každý jiný, unikát, tak si trochu věřte ve svou jedinečnost :)
Další mrzká chiméra, když už přistoupíte na to s člověkem, je, že psycholog je perfektní člověk. Samozřejmě, že bychom jimi chtěli být ;) Lidé si myslí, že psycholog, jakožto odborník přes vztahy (i když naším oborem je primárně ten váš malý vesmír), má zásadně skvělou náladu, je zbožňován ostatními a nikdy nezvedá hlas. Pokud se zaměříme na ty vztahy, tak si uvědomte, že psycholog v tomto případě má nadhled, a určitě sami víte, jak jednoduché občas odhadnout situaci, když si vaše kamarádka přivedla nějakého šíleného šampóna a vám bylo jasné, že tohle prostě nemůže dopadnout dobře, vy jste jí to říkali, ale ona, zamilovaná a naprosto neobjektivní, to vůbec nevidí. Když se ale psycholog ocitne ve stejné situaci, dost možná na tom bude velmi podobně :) Stejně tak se přijetím na psychologii nezmění, že mám ráno blbou náladu, když jsem nevyspalá, anebo moje PMS, smiřte se s tím! V těhle ohledech jsme pořád jenom lidé.
Tenhle blog je teda asi nejvíc inspirován mojí maminkou, která si ho asi stejně bohužel nepřečte, a dál mě bude budit tím, jak strašně řve do telefonu, a pak mi na můj odseknutý mrzutý pozdrav bude říkat: „Pozor, naše psycholožka vstává...“

Saturday, November 22, 2008

Pozdravte Philomenu

Protože madre naznala, že v mých 20 letech bych už měla být schopná prokázat jistou míru zodpovědnosti:), dostala jsem do opatrovnictví tuto překrásnou orchidej rodu Phalaenopsis, česky Faleponis nebo také můrovec. Můrovec mi k té kytce vůbec nesedí, je taková spanilá, můrovec je jak jméno pro masožravku :) Třeba mi tahle kráska zvládne zlepšit tu hrůznou náladu, co mám už pár dní a pořád mě ne a ne přejít.



Je to jedna z, co se péče týče, jednodušších a aktuálně velmi oblíbených orchidejí, které pocházejí z východní Asie. Vzhledem k tomu, že si s ní, tak jak to má být, povídám, dostala jméno - Philomena, podle princezny mučednice z 4. st., patronky zoufalých, třeba mi s tím pěstováním pomůže ;)

Za pomoc se jménem díky Ohinovi, "Filča" byla jeho první asociace k téhle rostlině ;)

Thursday, November 13, 2008

Bojověť rukovníka s češtinou počtvrté

Jasné, překlep občas ujede každému a nejsem výjimkou (a toto slovo jsem použila jak jinak jen proto, abyste si povšimli jeho správného pravopisu, jinak to samozřejmě není pravda:P...), zvláště pokud někomu píšu, aby něco opravil:), a těší mě, že na některé věci, jako Murphyho zákony, se dá skutečně spolehnout (nikoliv jako na tu pofiderní menstruaci, která si chodí, jak se jí zamane a tuhle mě docela postrašila), a tak jsem se rozhodla přidat zas něco z těch pravopisných tajů. Dnes bude výklad poněkud nesystematický, ale zaměřím se na největší bolístky.

Možná jsem to tu už jednou psala, ale opakování je matka moudrosti, takže:
tvary jako by jsme, by jsi, by jsis, by jsem a všelijaké podobné opičky, které dokážete vypustit, okamžitě zapomeňte! Správné tvary nemají ta hloupá j. A dokonce se občas píšou dohromady. Takže to bude bychom, byste, bys, by sis, by ses, bych.

Co se týče interpunkce, čárky a uvozovky budou stálým hitem.
Takže si prosím povšimnětě následujících vět, dnes v duchu sci-fi:

Princezna Leia říkala:[mezera]„Pomoz mi, Obi-Wan Kenobi, jsi moje jediná naděje!
nebo Pomoz mi, Obi-Wan Kenobi, jsi moje jediná naděje, říkala ve vzkazu princezna Leia.

Flash, I love you,řekla Dale Gordonovi, but we only have fourteen hours to save the Earth!

Důležitá věc je, že jakmile přímou řeč ukončíte tečkou, otazníkem či vykřičníkem, jedná se o samostatnou větu, na kterou navazujete velkým písmenem.

Open fire! All weapons!“ Udělila rozkazy Kala. Dispatch war rocket Ajax to bring back his body.

Jsi snad bůh?“ Zeptal se duch Raye. „Pak zemři!“ Odvětil duch na jeho zápornou odpověď.

Na závěr si dovolím ještě něco o velkých písmenkách. Pamatujete si, jak vás ve škole mučili velkými písmeny? Generace přede mnou to měly jistě težké a věřím, že tehdá to bývaly zapeklité hádanky. Jako třeba taková ulice U Marťanů a vy prostě nevíte, jestli se jmenují Marťani jakožto manželský pár či obyvatelé Marsu, nebo zda je to obecné označení pro druh, obdobný jako třeba žirafy nebo lidé. To musel být oříšek pro vesmíruznalé. Dnes to ovšem máme ulehčené. Bude to U Marťanů a šmitec, protože ve vlastních jménech ulic, restaurací, hodpod a tak dále se, pokud je předložka na prvním místě, po předložce píše velké písmeno automaticky. Tuším, že je tomu tak od roku 1995, vždycky se o tom rozhádám s madre a půlkou našeho prehistorického klanu, ale dle platných pravidel je tomu skutečně takto. Bohužel si toho někteří provozovatelé restauračních zařízení za těch jářku 13 let stále nevšimli. Takže pamatujte, jedná-li se o lokály nebo ulice, vždycky: U Planety, U Zelené planety, Nad Galaktickou výdutí, Pod Zářivou hvězdokupou, Před Mlhovinou, Za Měsícem, Na Hvězdě...

Sunday, November 2, 2008

Rock the Cosmos!

Bohužel jsem tenhle spot nemohla napsat hned po koncertě nebo aspoň den na to, což z něj dělá poměrně suchou záležitost, ale buďte rádi, protože tak aspoň nebudete brečet :-)

LET THE COSMOS ROCK!
[trailer + audiozáznam koncertu]


Ráno jsem se probudila dříve, než bylo v úmyslu. Hlavou mi problesklo: "Dneska je koncert Queen, tralala" jen co jsem si vybavila sen, jak jsem se na koncert nemohla dostat :-) Jako rozcvička před týdnem procvičil koncert revivalu Queenie na Večeru legend rádia Hey, což byla pěkná
záležitost, nicméně mě neuvěřitelně naštval jakýsi chlapec, co mě tam velmi nevkusně naháněl a navíc to, jak přesekli Bohemian Rhapsody těsně před mou oblíbenou pasáží,a slepili ji s Killer Queen, fuj! Ale těšila jsem se jako malá ;) Celou dobu ve škole jsem se nemohla soustředit jako by to bylo moje první rande a nervozně jsem se ošívala pokaždé, když profesorka řekla slovo "královna" (Jsem! [Hand-made tričko speciálně na koncert;)])

Lístky před podium jsme získali na poslední chvíli přes CZ FC Tornádo Queen (ještě jednou veliké díky PJ zato, že nás na tuto možnost upozornil, bez něj bychom tam nebyli...), kteří nás také den před koncertem mile překvapili tím, že ty, kdo mají lístky objednané na stání před podium před fanklub, se mohli po prokázaní e-mailem dostat do haly dřív, pokud překonali obrovský organizátorský zmatek :) Takže jsme si zase užili trochu toho tlačení a bláznění 270 lidí, kteří všichni pochopitelně chtějí stát před zábradlím a někdo se je snaží krotit jen rozkazem: "Pomalu, lidi!" Fakt ověřený desítkami let, že dav takovou hláško nezastavíš, se stále potvrzuje ;)

Pak nás skutečně nepotěšila jedna tupá Rakušanka, která měla strašně (ale opravdu velice) protivný hlas a stát pro ni pět hodin bylo něco neskutečně náročného a když se nám nelíbilo, že se pořád někam courají, a pak se cpou zpátky, docela jsme se tam chytli, když nám tvrdili jak jsme krutí, když někoho nenecháme jít se napít nebo na záchod, a pak zpátky (lidi rozmazlení, v koncentráku byste zemřeli už pocestě!) Mohla bych tu plýtvat místem o tom, jak je Praha hloupá a o2 arena na nic, protože vám tam na pet láhev vody ani nedají víčko, ale nekažme si den, píšeme přece o koncertu Queen!

Celé mi to hrozně rychle uteklo, než jsme našli správný vstupní terminál, než nám trklo, že máme jít k jinému ;), než nás pustili dovnitř a tak, že pak i hodinka vyplněná slastným očekáváním a poslechem hitů šedesátých nebo kolikátých let uběhla jako voda (za domací úkol se filosoficky zamyslete, jak by mohla voda běhat a kam;)), a na obří LED obrazovce před námi se pustila jedna z mnoha neuvěřitelně kýčovitých animací, které nás ten večer čekaly. A i přesto, že show už začala, nepřišla zezadu žádná vlna a pořád jsme měli kolem sebe pohodlně místa na všechno to hýbání a dýchání a já se skoro bála, že se něco musí pokazit... The Cosmos rocks! A konstelace hvězd byla příznivá ;)

.... A pak asi s dvacetiminutovým zpožděním začaly mé nejspokojenější 142 minuty tohoto roku :)

Část bych měla věnovat tomu, aby mi lidi nepsali do komentářů věci jako: "Copak on Freddie není mrtvej?" a "Bez Freddieho to nejsou Queen!" Takže:
1. Ano, Freddie mrtvej je a nikdo s tím nic nezmůže. Můžeme se na ně ale jít podívat do té doby, než poumírají ostatní ;) aspoň něco! A ani ostatní rozhodně neukázali, že už patří do rezu!!!
2. The show must go on!
3. Je hezké, že Paul Rodgers si na to troufnul ;) některým písničkám dal nový kabát a i když tam jeho hlas občas tak úplně nesedí, protože nemá takové výšky, třeba zrovna The Show Must Go On se mi zdála jiná, ale stejně perfektní :) Rodgers prostě zpívá jinak, nepředstírá, že je Freddie, i když ty nové písničky mu asi sedí víc.

Z těch nových písniček jsem neměla až takovou radost, ale bylo jasné, že jenom ty staré hrát nebudou :) hrozně mě překvapilo Love of my Life, Say it’s not true (písnička o HIV, Brian u ní měl slzy v očích!) a ’39, což je údajně anglická lidová a ze záznamu mi vždycky hrozně lezla krkem, ale live byla hrozně skvělá, a dokonce i na Lukášově tváři jsem v tu chvíli viděla takový (na něj naprosto neuvěřitelný!) krasný spokojený úsměv a hvězdičky v očích, že na to nikdy nezapomenu:))

Suma sumárum, stáli jsme vlevo hned u zábradlí, krásně jsem viděla, bylo tam dost místa na hýbání a celé to bylo tak strašně pohodové, že na to budu ráda vzpomínat nadosmrti :)

Setlist Queen live in Prague October 31

Intro THE COSMOS ROCKS
HAMMER TO FALL Short Version [oficiální video z tour] *ta jediná se mi moc nelíbí
TIE YOUR MOTHER DOWN
Brian Speak
FAT BOTTOM GIRLS :) [oficiální video z tour]
ANOTHER ONE BITES THE DUST
I WANT IT ALL
I WANT TO BREAK FREE :)
C-LEBRITY
SURFS UP…SCHOOLS OUTS
Brian Speak
SEAGULL
LOVE OF MY LIFE [+oficiální video z tour]:)
39 [+ oficiální video z tour] :)
DRUM SOLO
I’M IN LOVE WITH MY CAR [oficální video z tour]
IT’S A KIND OF MAGIC
SAY ITS NOT TRUE [+ oficiální video z tour] Roger Taylor
BAD COMPANY
WE BELIEVE
GUITAR SOLO
BIJOU (ze záznamu Freddie)
LAST HORIZON
RADIO GAGA
CRAZY LITTLE THING Short Version [+ oficiální video z tour]
SHOW MUST GO ON :)
BOHEMIAN RHAPSODY :) (část ze záznamu Freddie)
COSMOS ROCKS [+ oficiální video z Kharkova]
ALL RIGHT NOW [+ oficiální video z tour]
WWRY :) [+ oficiální video z tour]
WE ARE THE CHAMPIONS [oficiální video z tour]:)
(linky u písniček jsou odkazy na YouTube záznamy fanoušků, nejkvalitnější co jsem našla a stejně hrozné, nic to nemění na faktu, že mě lidi s foťákama a mobilama na koncertu neskutečně se*ou, radši si to užijte:P)

Chybělo mi One Vision aaa The Miracle. Breakthru. Under Pressure. A Innuendo! Ale nikdy nemůžou zahrát všechno co :)
Paul Rodgers a Roger Taylor mě opravdu velice překvapili (docela mě dostal, když mi ukázal, jak se mýlím s hláškou "Tak na bicáka aspoň uvidíme pořád", kterou jsem vyslovila, když jsme uviděli podium... v momentu, kdy mu vytáhli další sadu bicích;)). A myslím, že se na mě Paul jednou usmál :P Heč!

Nebyli jste? Litujte! Plačte! :) Atmosféra byla úžasná. Dlouho jsem nezažila takovou pohodu.