Vypatlaná

jsem. Tolik upřímnosti bych od sebe ani nečekala ;) věc se má tak, že po posledním zkouškovém jsem stále nezpůsobilá zaobírat se vyšší myšlenkovou činností a touha vést intelektuální debaty je tatam. V knihovně jsem nestrávila ještě ani hodinu. A v zásadě je mi to docela jedno a užívám si to, což je asi to potencionální nejhorší. Čas trávím jako vždy po kavárnách a taky v sauně. Někde v této krizi má svůj počátek také již esenciální potřeba plýtvat každý den svým drahocenným časem u těch hloupých seriálů, a taky že jsem pustila do procesu výroby šíleného modrého svetru. A lidi po mně divně koukají a občas se ještě pro jistotu zeptají: "Vy pletete?" A velmi těžko se jim vysvětluje, že ne, protože mezi pletením a háčkováním je rozdíl. Tady ale už to rozumování končí.

V rámci dalších jarních změn jsem si také nechala přenést své svého času oskarovské číslo od odporného o2 zpátky k Vodafone, a i když se tato změna ještě nestihla projevit v praxi, už teď mě to neuvěřitelně těší - kvůli vodákovskému časopisu ČiliChilli, které skvěle a vtipně mé požadavky na nemyšlení splňuje. Dokonce si ho předplatím. Zvláště téma březnového čísla - pozvání do ženského světa, ovšem bez diet a šminek, mě skutečně zahřálo u srdce a asi si ho schovám pro chvíle splínu. Běžte předstírat, že máte zájem o nějaký tarif, a sežeňte si ho, nebo prolistuje jejich webovou studnici, je to prostě parádní počin! Reflex a Respekt mě poslední dobou tou svou političností obtěžují. Nechci si kazit svoje názory! ;)