Selka

O tom, jak robota přežívá i v roce 2008 ;]

[fotogalerie]

Z deníku zahradnice, dojičky, pokojské, kuchařky, uklízečky, hospodyně, prodavačky a flákačky mezi kravami, kozami, ovcemi, zmijemi, slepýši, klíšťaty, mouchami, komáry, mátou, chlebem, rybízem a obřími houbami.

Jsem teď třetí den doma v Brně a už mě svrbí zadek. Město mě pořád ukrutně vytáčí, tou svou hlučností, spoustou lidí a baráky všude, kam se podíváš. Stýská se mi.

Vlastně nevím, co pořádně napsat. Stejně jako loni jsem to k všeobecnému pobouření udělala zase: jela jsem pracovat za nocleh a stravu na farmu na Šumavě. Ti, kdo to nechápali ani loni, opět nevěřícně kroutí hlavou :) zdá se mi to jako fajn způsob, jak vypadnout do přírody, naučit se něco nového a poznat nové lidi. Letos to ale bylo docela drsné. Od mé loňské návštěvy se změnilo ledacos: chybí "paní domácí" i stálí pracovníci. A podle toho farma taky vypadá, jedna velká zarostlá džungle. Vlastně není o čem psát, až na jedno pivo s Vláďou, saunu, když byla hrozná kosa a pršelo, a jednu 16km procháku, když už jsem toho měla vážně plné zuby, se nic nedělo, jen se pracovalo. Z těch radostných událostí se nám v noci z neděle na pondělí narodil býček Hobit, naštěstí zdravý, i když jsme už vzdávali naděje, když jeho madre přes týden přenášela. Vyzkoušela jsem si tam až na spravování plotů a kydání hnoje snad všechno, co se dělalo, a jakožto dobrovolník-senior jsem taky komandovala druhé :P

Trochu to tam začalo být i strašidelné, jak jsem tak v noci šla na farmu z prádelny v penzionu, kde jsem mandlovala prádlo, a hlavou mi procházely hlody milé babičky tam: "Jé, ta černá koťátka... to je tak strašné, ty kočky pořád mají koťata a já se o ně musím starat. Když přijdou na exkurzi děti ze školy, tak si je vezmou, ale tyhle budou moc velké a ošklivé, až začne škola... Hoďte je do toho hrnce s polívkou!" nebo "Haničko, najděte mi na tom sáčku fazolí, kolik to váží, prosímvás... jé, vy máte taková dobra mladá očka, já bych vám je tak vykousla!" :D

Každopadně summary výletu je, že jsem živá a se standardním počtem očí :) a že to skutečně bylo náročné, ale mám to místo a lidi tam ráda, takže mě to tam bavilo, i když práce koukala z každého rohu. Navíc jsem shodila tři kila a mám teď silnější bicepsy :P

Takže koho jsem neodradila a rád by si to zkusil, podotýkám, že se hodí každé ruce :)

Biofarma Slunečná (u Želnavy), Ing. Pavel Štěpánek, tel.: 604 331 278
http://www.biofarma-slunecna.cz/inzerat.pdf
+teaser (reportáž Toulavé kamery)

A odjet je pak těžké, přetěžké...

Ještě by bylo fajné dodat pro ty, co to nemají na farmu daleko, že se tam dá koupit čerstvé hovězí, kůzelčí a jehněčí biomaso (rozumějme maso že šťastných zvířátek, která celý den skotačí po louce). Zvláště co se týče hovězího, tak je to maso masného plemena skotského náhorníno (scotland highland cow), které se nechává vyzrávat a páni, je to úplně něco jiného, než co se dá koupit v obchodě...