Biofarma Slunečná (Sonnberg)

… krátká reportáž z kraje splněných snů …

Najednou nevím, z kterého konce to vzít. Všechno se to událo docela rychle, v pondělí jsem zavolala na jedno telefonní číslo, ve čtvrtek si už balila krosnu a v pátek vyrazila s jedním (tou dobou téměř neznámým) id z nyxu jeho stařičkým favoritem, kterému se rozpadávala řadící páka, a při startování jsem měla pocit, že onen stroj chce vzletět. Tou dobou jsem si už docela nadávala, co jsem si to zase sakra vymyslela :-)
Takže co se stalo: Sib se rozhodla bojovat opět se svým intelektuálstvím a závislostí na internetu a odjela za tímto účelem do panenské Šumavy. Tam se kamarádila s ovcemi, kozami a krávami, plevelila zahrádku, trhala rybíz, stříhala česnek, příležitostně vařila (nebo aspoň zapalovala hrnce s olejem, aby to tak vypadalo :-D) a pomáhala s úklidem malého penzionu, který k farmě patří. Taky jsem si vyzkoušela dojit a vyrábět sýr.

Po šestihodinové strastiplné cestě plné deště a nadávání jsme se tedy ocitli na biofarmě Slunečná. Sluníčko mě nepřivítalo, což mě utvrdilo v tom, že jména dávají vesnicím samí vtipálci, jelikož na Suché věčně prší a v Mokré mokro taky nebylo, ale nakonec si Slunečná přece jen zlepšila skóre :-) je to jedno z těch míst, co vás chytne za srdce a nepustí; zrenovovaný statek a pár domků se nachází na kopečku kousek od Želnavy, obepínají je šumavské hory a hustý les, který najdete zakreslený jako vojenský areál Boletice, a tudíž je do něj bohužel bez propustky zakázán vstup. Nutno dodat se jedná o zvláštní pásmo a tok času tam jsem za celý svůj pobyt nestihla pochopit :)

Můžu vám tady napsat, že pan Štěpánek, domácí, má asi padesát koz, dvě dojnice, stádečko ovcí a asi dvacet masných krav, taky slepice a husy a krocany, a že se tam hledají vejce a některá zvířata se dojí a z mlíčka se dělají sýry, ale to není to hlavní :) To nejzajímavější tam pro mě byli lidé. Tohle místo totiž přitahuje specifický druh velmi zajímavých lidí, na farmě jsou označení obvykle jako „průseráři“, ale neberte to hanlivě :) Průser tam funguje jako velmi specifický terminus technikus a nikomu z nás se ho nepodařilo převést do angličtiny, nebo ho aspoň vysvětlit :-P Ráda bych sem napsala všechny ty osudy, které tohle místo spojilo, ovšem se budu muset uskromnit a nechat taky nějaká tajemství pro vás v případě, že byste se chtěli vydat na obdobnou cestu. Přítelkyně pana domácího, Margita, je Němka, „cesky trochu“, ale dá se s ní v pohodě domluvit i anglicky. To z farmy dělá i výborné místo na procvičení komunikačních schopností, zvláště pak, když přijede i nějaký dobrovolník z ciziny, např. já jsem tam měla pár dní s jedním Američanem.

A už jsem použila slovo dobrovolník: co jsem ještě zapomněla vysvětlit je, že se jednalo o dobrovolnickou práci za stravu (moc dobrou a po většinu v biokvalitě) a nocleh. Pokud nejste lenoši a jako já rádi někdy vystřídáte počítač za manuální práci na čerstvém vzduchu, je to bezvadná příležitost pro studenty, jak se někam levně podívat. Pokud by Vás tedy podobné dobrodružství zaujalo, můžete využít služeb organizace WWOOF http://wwoof.ecn.cz/, nebo zkusit štěstí přímo na stejné farmě, kontaktní údaje jsou:
Ing. Pavel Štěpánek, Slunečná 3, 3384 51, Želnava; tel. 604 331 278, stepanek@quick.cz, www.biofarma-slunecna.cz.

V jiném případě se můžete aspoň kouzla Slunečné nadýchat po cestě kolem, koupit si domácí jogurt nebo sýr v biokvalitě a třeba i pár dní pobýt v krásném penzionu s mezonetovými apartmány.

Další zajímavá možnost, kterou vám můžu nabídnout, vás zavede nedaleko odsud; mezi Volary a Prachatice. Jedná se o farmu, jejíž majitel je buddhista, má nějaké ovce, koně, vaří ghí a je v programu Noemova archa, jež se snaží zachránit a pěstovat některé hynoucí druhy květeny. Kontakt je:
Vostrovský David, Milešice 19, Prachatice, 383 07; tel: +420388323707 (volat mezi 8-9 a 21-22hod.)

Více fotek najdete v naší fotogalerii.