MoR 2008

Dávej bacha, nebo ti Sibyla nakope kotníky!

Každoroční prázdninovou aktivitou jsou pro nás MoR. Všichni si zajisté velmi brzo povšimnou, že na ruce mám teď ještě třetí polohnijící látkovou pásku, kterou jen tak nesundám. A vězte, tohle je, co se nechutností týče, pouze začátek :) Nebudu vás ničit, bude to extra krátké, protože to začínám psát už potřetí a jestli to nezveřejním teď, zapadne to ve víru dějin stejně jako *nepopsaný* koncert DT a automat na horkou vodu s ledem.

Dobrá, po návratu z hudebního festivalu bych asi měla napsat něco aspoň o headlinerech (Def Leppard, Avantasia, Amon Amarth...), ale dělá se mi špatně z konvencí, takže hudební kritiku přenechám někomu, kdo se na to bude cítit kompetentnější ;) letos budu psát o lidech.. no dobře, ale stejně si neodpustím, že Amon Amarth s prsty deště a blesky v dáli měli naprosto nedocenitelnou atmosféru. A teď k věci :) k lidem...

.... a jim podobným stvořením. Protože v dost věcech je to zajisté i obří hnědý nezašlápnutelný slimák, který po mně naprosto neskrytě slintal doslova, takže jsem se ráno probudila s nechutnou cestičkou na mikině na hrudníku a hlasitým: „Kurva, osliznul mě!“ a to jsem ani netušila, že onen narušitel mi spinká ve vláskách ;) Je hrozné se k něčemu takovém přiznat, ale musela jsem to udělat dřív, než to Lukáš použije proti mě :D

Odstavec pro meho spolustanujícího, Lukáše. Děkuji ti, že jsi se mnou byl v těžkých chvílích a že ses mi smál za ty slimáky a klíště, když já byla otravná a chtěla fňukat :] upřímně!

Další odstavec budou mít sousedi. První místo si pochopitelně zaslouží ostravská banda Dream Theater, kteří svůj příchod na dějiště uvedli ve dvě ráno majestátní bojovou písní: „Hovno – hovno – hovno“ v tónině všem notoricky známého živijó a příští noc odvážně dokonce ignorovali Apocalypticu a halekali hitovku od Muppets, Mahna mahna.

Tak jsem slečna, tak budu psát o týpcích. Na MoR vždycky potkám nějaký úlet, poprvé jsem tam potkala borce v kiltech, s nalakovanými nehty, namalovanýma očima a úplně poprvé v životě jsem tam viděla skarifikaci. Jestli něco z toho kdy bylo pochopitelné nebo i považovatelné za estetické, letošní dva copánky jsou už vážně teplé, zlatí moji slimáci, to je aspoň drsné....

Obecně mi ale lidé přišli milejší. Nikdo mi nekradl nudle (dobře, možná proto, že jsem si žádné nedávala) a jeden týpek se mě, když jsem procházela mezi stoly v pivním stolu, dokonce zeptal, jestli nechci kluka. Odpověděla jsem, že ne, přestože jsem možná zmeškala životní šanci a ostatní se mě ptali, proč vlastně a mě teď napadá, že takhle by neměla začínat storka how i met your father :D

Masters si zaslouží lepší článek. Byl to ale můj pátý ročník a už jsem jejich psaním docela unavená ;) zajeďte si tam příští rok a uvidíte sami.
Ehm. The question is who cares? ;)

Vážně jsem nezmínila těch 6 samochladících sudů Staropramen cOOlkeg? Měli jsme je MY! Hell, yeah, it's totally cool, man.