La dolce vita

Přijela jsem nedávno z výcvikového kurzu MU, kde se hlavně cvičil aerobic, a Itálie tak přibyla na seznam zemí, které jsem navštívila, a kam bych se taky ráda vrátila.

Abych nepředbíhala: jednou takhle v zimě jsem si byla sednout v hospodě s jednou sličnou psychospolužačkou, s kterou jsme si byly sympatické hlavně kvůli fantasy a metalu v našich profilech na spolužácích. Něco jsme popily a taky si popovídaly o tom, že se zrovna vypisují letní výcvikové kursy. Sentimentálně jsem tehdá zavzpomínala, kdy že jsem to byla naposled u moře, a pak jsme se Zuz byly v kontaktu vlastně jen když jsme šly zaplatit zálohu a když jsme si občas řekly ahoy na chodbě. Někdo by možná trochu trnul představou, že jede na dovolenou s cizím člověkem, já osobně to ale považuji za příjemný adrenalin a zatím, nepochybně díky mým psychologických schopnostem prokouknout lidi:P, to vždycky vyšlo dobře a ani tentokrát to nebyla výjimka;) Výcvikový kurs byl paráda v tom, že se občas cvičilo, bylo pár tipů na výletu (Vesuv, Pompeje, trhy v Manfredonii, výšlap na Monte Saraceno..), a tak nás to vylehávání u moře ani nepřestalo hned bavit.

Když jsme po šestnáctihodinové strastiplné cestě dorazili na místo, přišlo lehké zklamání: a sice za 4.500 czk žádný luxus, naivky :) bydlelo se ve stanech se dvěma ložnicemi a předsíňkou, přímo v olivovém háji (zlí jazykové tvrdí, že v Itálii by byl problém sehnat místo někde, kde by vlastně olivovový háj nebyl, takže to taky není luxus:P), ovšem matrace tam trochu páchly, umělohmotné příborové nože se v tom teple nedaly používat, na jídlo (*česká* polopenze) si člověk musel nosit talíře ze stanu a umývat si je a pár podobných pravidel nám všem připomnělo tu ošklivou stránku táborů :D Studentům to pochopitelně nevadí, ovšem s rodinou bych na takové místo asi nejela ;) Každopádně to bylo krásně v jižní Itálii, poloostrov Gargano, od moře kousek a kopečky všude kolem se člověk podíval, takže špatnou náladu jsme rozhodně neměli a nějaké té UHO, rozvařeným těstovinám a párkům ke snídani jsme se nakonec i od srdce zasmáli, protože popravdě tahle cizina už pro našince není drahá a může si tam jít v klidu nakoupit bez pocitu, že potrápí peneženku víc než normálně.

A hlavně: kdo by jedl ty blafy, když si můžete nakoupit kupu úžasně sladkého ovoce, neuvěřitelné zmrzliny nebo výborné italské pizzy? Tak pro porovnání - ledový salát 50 centů, kilo rajčat 1 euro, kg čerstvých fíků 1,50; dva jogurty 1,35; pizza 3 - 6 euro, dva kopce (ba hory:P) zmrzliny 1,20... a hlavně všechno, co jsme v Itálii zkusili bylo úplně skvělé! Jen nás docela překvapilo, když jsme šly odpoledne po pláži na pizzu a nikde nám ji nechtěli dát! Říkali jsme si, jak je to v Itálii vůbec možné, ale pak jsme zjistily, že kvůli tmu horku se taková pec na pizzu zažehává až večír. Jinak jsou Italové velmi milí a společenští lidé, teda pokud pominu ta metrosexuální individua, která ve mě ideu muže rozhodně nevzbuzovala. Večer vylezou před baráky a promenádují se na korze, i maminy s kočárky a malé holky, což nás docela překvapilo. Chlapi tam jsou ale skutečně tak legendárně vtíraví a nejdřív mě překvapovalo, že Italové jezdí tak pomalu, pak jsme ale empiricky zjistily, že když pořád tak čumí z okýnka na každou babu jdoucí kolem silnice, tak by to jinak snad ani nešlo ;) Když už jsme u těch silnic, v životě jsem neslyšela tolik lidí troubit a stejně mi ta dopravní pravidla nejdou do hlavy, protože blikat nebo hrát na nějaké přednosti je rozhodně nebaví a to měli snad jediní ještě horší dálnici než my - jejda, to to v jednom místě skákalo víc než ty naše pověstné panely na D1 :)

Pokud se chystáte do Itálie, těšte se, jeďte a nemějte předsudky. Hlavně nebalte domácí konzervy a dovolenou si užijte se vším všudy! Siestě se dá podlehnout velmi snadno.

Uii, kdybyste ještě teď nezáviděli, tak přidám ještě galerii, abyste začali:)

[Italia]